Reklama
 
Blog | Filip Holzer

Stěhování národů v 21. století (část 2)

Existují dva nesmiřitelné tábory zastánců a odpůrců uprchlíků ze Severní Afriky a Blízkého východu. Co je spojuje a co naopak rozděluje? Mohou se nějak dohodnout nebo tento problém názorově navždy rozdělí Evropu?

V mediálním prostoru (i tady na http://blog.respekt.ihned.cz) neustále probíhají  debaty o uprchlících ze Severní Afriky a Blízkého východu. Debata se rozděluje na dva nesmiřitelné tábory, které mezi sebou staví stále větší a větší zeď. Jedni vidí v uprchlících lidi, kteří potřebují nějakou (momentálně naši) pomoc a utíkají čistě z existenciálních důvodů a druzí vidí migranty, kteří jim chtějí vzít práci a popřípadě šířit do Evropy svoje netolerantní náboženství.

Zkusme nastínit, co mají tyto dvě skupiny společné, i když to bude hodně těžké. Všichni se asi shodnou na tom, že „stěhování národů“ je momentálně dost aktuální téma a migrace obyvatel (zvláště těch z chudších zemí do bohatších) má vzrůstající tendenci. Také, pokud máme alespoň základní přehled o historii víme, že na destabilizaci v těchto zemích se významně podílely, od dob slavných kolonizátorů, hlavně evropské mocnosti a v novodobější historii také Spojené státy americké. Rozhodně máme na této situaci svůj podíl, a tudíž za ni částečně neseme odpovědnost. Nikdo snad také nezpochybňuje, že v zemích jako je Sýrie, Irák, Nigérie, Senegal, Guinea nebo Mali probíhají občanské války, situace je zde velmi složitá a celý region tedy politicky velmi nestabilní. Rozumět si tedy oba tábory snad budou v tom, že vzniká závažný problém, který je potřeba urychleně řešit.

Zásadně se však rozcházejí v tom, jak tento problém řešit. Jaká jsou relevantní data, o které se můžeme opírat a zdroje, ze kterých můžeme čerpat. Každý tábor má svoje fakta a argumenty, přes které prostě nejede vlak. Tato závažná a vyhrocená debata neprobíhá jenom u nás, ale po celé Evropě a pokud se těmto dvěma táborům nepodaří najít nějaké společné východisko (konsenzus), rozdělí to zásadně Evropu, a to uvnitř jednotlivých států. Co horšího si dovedeme v současném stavu Evropské unie představit. Politici budou nutně muset hledat taková řešení, která nás (Evropany) nebudou rozdělovat, ale naopak spojovat. To, jestli budeme držet při sobě rozhoduje, ať chceme nebo ne, o naší budoucnosti.

Reklama

Často, pokud mám problém z pravdivostí informace (a že jich je pochybných nebo cíleně propagandistických v dnešní internetové době požehnaně), snažím se hledat osobní zkušenosti lidí nebo vnímat názory vrcholných politiků (resp. elit), které mají často více přesných informací než my. Bohužel, je tomu tak.

Pokud je někdo s osobní zkušeností, kdo nám může podat nezkreslené informace, jsou to nepochybně fotograf Stanislav Krupař a reportér týdeníku Die Zeit Wolfgang Bauer, kteří strávili delší dobu v Egyptě, kde se spojili se Syřanem Amarem, který chtěl utéct do Evropy a na vlastní kůži absolvovali celý proces útěku, který vyvrcholil tím, že se nakonec plavili s uprchlíky na jedné lodi k evropským břehům. Tento vzácný a zdrcující zážitek popisuje Stanislav Krupař v rozhovoru pro DVTV (http://video.aktualne.cz/dvtv/krupar-vedle-me-se-topila-holcicka-upchlikum-jde-o-zivot/r~bba09226e90211e48da50025900fea04/).

 A pokud by někoho zajímali názory elit, zde jsou některé příklady:

 Angela Merkelová (německá kancléřka) :

Ujistila, že Německo bude nadále přijímat uprchlíky, kteří hledají útočiště. V projevu kritizuje odpůrce uprchlíků, protože tím vlastně říkají, že uprchlíci k národu nepatří – „kvůli jejich barvě kůže a jejich náboženství“. Merkelová dále říká, že ti, kteří demonstrují proti uprchlíkům, „mají v srdcích často předsudky, chlad nebo dokonce nenávist.“ 

Federica Mogheriniová (šéfka evropské diplomacie)

„Každého dne je naší povinností zachraňovat lidské životy a rozdělit mezi všech 28 (členských států EU) tuto povinnost a odpovědnost, která příliš dlouho ležela jen na bedrech jižních zemí.“ 

Martin Schulz (předseda Evropského parlamentu) :  

V prohlášení uvedl, že Evropa musí a může učinit více, aby obdobným tragédiím zabránila. Změnit je podle něj třeba migrační politiku, která by na základě evropské solidarity umožnila legální možnosti, jak se do Evropy dostat. Beze změn je podle něj další neštěstí jen otázkou času.

François Hollande (francouzský prezident) :

Vyzval, aby se počet lodí zapojených do mise Triton zvýšil. V rozhovoru s televizí Canal Plus také řekl, že unijní ministři zahraničí a vnitra se musí co nejrychleji sejít, aby krizovou situaci projednali. Hollande dále přirovnal převáděče a pašeráky, kteří jsou za lodní transporty běženců odpovědní, k teroristům.

Frank-Walter Steinmeier (německý ministr zahraničí) :

„Jsem přesvědčen, že musíme učinit dvě věci. Za prvé, musíme se pokusit zajistit v Libyi větší stabilitu,“ řekl Steinmeier. Dalším současným krokem je podle šéfa německé diplomacie boj proti převáděčům. „A to bude možné jen díky mezinárodní spolupráci,“ dodal.

Alexander Vershbow (zástupce generálního tajemníka NATO) :

„Podle mě je ale větším problémem – a je to spíš otázka pro úřady vnitřní bezpečnosti našich zemí – teroristická hrozba u těch, kteří vyrostli v našich zemích. Zahraničních bojovníků, kteří odešli bojovat do Sýrie nebo Iráku po boku tzv. Islámského státu. Teď by se mohli vrátit a přenést terorismus do našich ulic.“

papež František :

„Jsou to muži a ženy jako my, naši bratři…, kteří hledají lepší život,“ řekl po nedělní modlitbě na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu.

 

Zdroje: ceskatelevize.cz, video.aktualne.cz, rozhlas.cz