Zprvu bych chtěl uvést několik faktických údajů pro lepší přehled. 30. října 2006 byla podepsána smlouva na výstavbu tunelu Blanka bývalým primátorem Pavlem Bémem (ODS). Celý tunel dlouhý 6,4 km měl stát 21, 2 miliardy korun a dokončení bylo plánováno v roce 2011.
Je rok 2015, tunel zatím stál 43 miliard (a bude stát víc – jeho měsíční provoz stojí nás daňové poplatníky 15 milionů korun) a jeho otevření se odkládá na neurčito, protože to nedovolují vodou poškozené kabely, které jsou v místech, kam se voda podle projektu neměla vůbec dostat. Nabízí se jednoduchá otázka, kdo za to může, a kdo je za tento stav zodpovědný?
Celý problém vznikl na jaře roku 2013, kdy přívalové deště způsobily zatopení míst tunelu, které měly být vodotěsné a poškodily tak již zmíněné kabely. Koordinátor projektu z firmy SATRA, spol. s.r.o. Alexandr Butovič tvrdí, že tunel je vodotěsný až když je dokončený, a to na jaře roku 2013 ještě nebyl. Jenže kdo tehdy dal pokyn k pokládání kabelů, když tunel ještě nebyl vodotěsný a kabely mohly být snadno zatopeny, jak se také stalo? Po otázce: „Kdo je za to tedy zodpovědný?“, odpovídá Alexandr Butovič s ledovým klidem, že za to můžou přece ty přívalové deště. Obvinit počasí je v tomto případě absurdní, ale věřím, že se to koordinátorovi projektu hodí, protože u počasí s reklamací asi Hlavní město Praha neuspěje. Na konci rozhovoru nás Alexandr Butovič ujistí, že dnes je tunel již vodotěsný, a kdyby silnější srážky přišly dneska, na provoz tunelu by to nemělo žádný vliv.
Foto: blesk.cz
Bývalá šéfka ŘSD Miloslava Pošvářová na to má však odlišný názor. Po krátkém prozkoumání stavby dokazuje, že tunel není vodotěsný ani náhodou. Ukazuje výluh vody na obkladech, kde netěsní spáry, nekvalitní spárování obrubníků a trhliny na chodníku uvnitř tunelu, kterými se může voda bezproblémově dostat do šachty s kabely. Některé závady se dají odstranit a Hlavní město Praha by je mělo u zhotovitelů Metrostav, a.s. a Eurovia, a.s. reklamovat. Jiné se však odstranit nedají, jako třeba rubová izolace, která je špatně udělaná, což dokazuje výluh na obkladech. Miloslava Pošvářová ještě podotýká, že u nás „tečou“ všechny tunely, které zkoumala. Na otázku: „Kdo je za to tedy zodpovědný?“, odpovídá, že zcela jasně selhal stálý technický dozor stavby (IDS – Inženýring dopravních staveb, a.s.). Na jeho špatnou práci upozorňovala Česká televize už v roce 2010.
Současná primátorka Adriana Krnáčová (ANO) mluví o „zločineckém spolčení, jak vytáhnout z tohoto města co nejvíc peněz.“ Každý přehazuje vinu na někoho jiného, a někdo dokonce na počasí. Než se vše vyřeší, bude to jistě trvat hodně dlouho, protože hlavní roli budou určitě hrát soudy a všichni víme, jak je to u nás s délkou soudního řízení. Jestli se však podaří někdy v budoucnu tunel Blanka zprovoznit, přinese vůbec něco dobrého?
Podle studií přivede do centra tisíce aut a dojde tedy ke zhoršení smogové situace v centru a k celkovému zhoršení kvality života místních obyvatel. Stavba navíc prý nikdy neprošla expertním posouzením vlivu na životní prostředí. To opravdu nevypadá jako dobrý projekt pro středoevropskou metropoli 21. století. Některé klady a možnosti využití nabízí sdružení Auto*Mat, které se problematice Blanky delší dobu podrobně věnuje. Snad se některými jejich nápady, které vůbec nevypadají špatně, inspirují politici na magistrátu Hlavního města Prahy a dají tak Blance konečně smysl.
Zdroje: video.aktualne.cz/dvtv, cs.wikipedia.org/wiki/Tunelový_komplex_Blanka, tunelblanka.cz, tunel-blanka.cz