Asi nemá smysl zde vypisovat seznam firem, které Andrej Babiš vlastní nebo všechny obory, ve kterých podniká. Za chvíli totiž už nebude obor, ve kterém nepodniká a jeho vliv na život každého Čecha tak neustále roste. Andrej Babiš může ovlivňovat veřejné mínění skrz média, je největším zaměstnavatelem u nás a v neposlední řadě stojí v čele Ministerstva financí, které má snad největší reálný vliv na chod a fungování našeho státu. Každý den se tedy setkáváme s něčím, co Andrej Babiš (popř. jeho firmy) vyrobil, ovlivnil nebo rozhodl. Babišovy firmy jsou také největším příjemcem dotací a hádejte, kdo kontroluje jejich poskytování a čerpání? Jsou to mimo jiné finanční úřady a samozřejmě Ministerstvo financí.
Je velice zvláštní, že většinou ke všemu kritičtí a skeptičtí Češi, najednou projevují tak velkou míru důvěry, která není založená na zkušenostech, ale pouze na pocitu a víře v to, že „BUDE LÍP“. Jakou neuvěřitelnou důvěru mají v to, že např. kontroly Ministerstva financí ohledně poskytování a čerpání dotací, budou k Babišovým firmám tvrdé, spravedlivé a bez přimhouření oka?
Voliči hnutí ANO se nechali ovlivnit masovou a profesionální kampaní „Ano, má to smysl“, ale zapomněli se zamyslet, jaký smysl to všechno má pro Andreje Babiše. Dělá to opravdu pro obecné blaho a jsou jeho zájmy stejné, jako zájmy jeho voličů?
Babiš se sám staví do role spasitele, který byl donucený jít do té špinavé politiky, aby tam zjednal pořádek a konečně napravil, co minulé neschopné vlády zpackaly. Češi uvěřili, že peněz už má dost, takže krást, jako ti předešlí, už nepotřebuje. Jenže tady nejde o peníze, ale o moc a politický vliv. Jde také o postavení ve společnosti. Díky politickému angažmá se teď Andrej Babiš může stýkat (pokud tedy vyrazí za hranice naší republiky) s mocnými lidmi na evropské úrovni, kteří reálně a oficiálně tahají za nitky. Důkaz, že mu to dělá dobře, můžeme vidět na zveřejněné selfie s francouzským prezidentem F. Hollandem.
Foto: blesk.cz
Na svém blogu jsem již psal, že potřeba silného vůdce nebo úspěch ve volbách takřka bez programu je znakem slabé občanské společnosti a vypovídá o nezralosti naší mladé demokracie. Předpokládám, že voliči hnutí ANO měnit demokracii jako formu vlády nechtějí (někteří možná ano, ale bude jich jen velmi malé množství), chtějí jen někoho, kdo vezme vládu trochu pevněji do vlastních rukou. Jak moc tedy Andrej Babiš obhajuje demokracii a stojí jeho hnutí opravdu na demokratických principech?
Hnutí ANO má podle slov svého předsedy z nedávného rozhovoru pro rádio Impuls už sice okolo 2600 členů, avšak při jeho silném zastoupení v Parlamentu (47 poslanců) a na radnicích (66 starostů a 1610 zastupitelů), je to stále zoufale málo. Většina členů hnutí má tedy zároveň nějakou veřejnou funkci a těch řadových, bez funkce, je v hnutí méně. Nejspíš nejsou tolik potřeba. S tím souvisí i slabý (resp. žádný) kritický hlas zevnitř hnutí, který by upozorňoval na některé chyby, či špatné postupy. Pochybování je totiž také znakem demokratických principů. Pochybovat o něčem si ale v hnutí ANO také zatím nikdo netroufl.
O následujícím víkendu se bude konat sněm hnutí ANO a jeho delegáti si budou volit nové vedení. Jediným kandidátem na předsedu je samozřejmě Andrej Babiš, který má podporu všech čtrnácti krajů. Prvním místopředsedou se pravděpodobně stane Jaroslav Faltýnek, který získal 8 nominací. Ostatní kandidáti na místopředsedy nebo členy předsednictva nemají v krajích výraznější podporu, takže bude rozhodovat nejspíš jejich mediální obraz, členství ve vládě nebo podpora vyjádřená předsedou.
Foto: zpravy.idnes.cz
Mohlo by se zdát, že Andreji Babišovi jde všechno podle plánu a jeho vliv a postavení nemůže nic ohrozit. Opak je však pravdou. Úspěšní komunální politici se budou muset dříve nebo později zodpovídat svým voličům a nikoli předsedovi hnutí. Při jejich úspěchu jim bude také stoupat sebevědomí a budou mít větší ambice stoupat v hnutí výše. Babišovi také hrozí podobný scénář, jaký postihl Tomia Okamuru, který prezentoval na veřejnosti pouze svoje názory, hájil pouze svoje zájmy a nebral v potaz názory svého poslaneckého klubu, který se proti němu zákonitě vzbouřil a nakonec se i rozpadl. Díky některým velmi pozorným médiím, se bude objevovat stále více zpráv o reálném střetu zájmů (např. nedávná reportáž pořadu Reportéři ČT – Dřevo pro Babiše) a podezření ze zneužití moci bude také narůstat. Babišova koncentrace moci se bude stále častěji obracet proti němu a nakonec zjistí, že to má více nevýhod než výhod. Navíc počáteční popularita hnutí už začíná stagnovat a nyní může kladné body u voličů získat jen konkrétními a správnými politickými kroky.
Až bude hnutí ANO na konci volebního období obhajovat křesla v Parlamentu, bude jistě zajímavá analýza, jakými kroky hájilo zájem svých voličů (veřejný), a které kroky pomohly spíše Andreji Babišovi nebo jeho firmám.